Prolis má původ v rostlinách, včely jej sbírají na pupenech listů a květů. Největší přísun propolisu do úlu je v podletí (druhá polovina července až konec srpna), kdy jej včely sbírají hlavně na topolech. Dalšími zdroji propolisu jsou olše, vrby, břízy, duby, slunečnice. Včely okusují pryskyřici z pupenů a pomocí kusadel z ní vytvářejí hrudky, které si lepí na košíčky na třetím páru nohou. Poté ji dopraví do úlu, kde za pomoci úlových včel sundají hrudku propolisu z košíčků, úlové včely propolis dále zpracovávají. Včely také propolis částečně metabolizují, proto se flavonoidy v propolisu nacházejí ve formě aglikosidů. Propolis slouží včelám především jako desinfekční činidlo - lakují s ním rámky, stěny úlu i voskové plásty. Propolis pomáhá včelám předcházet nemocem a hubí choroboplodné zárodky ve včelstvu. Dále včely propolisem ucpávají netěsnoti v úle a zabraňují tak například průvanu, který jim vadí především v zimě. Naše včelařská farma získáva surový propolis seškrábáním z rámků nebo vylámáním ze sít.

Propolis má vlastnosti:
- baktericidní - ničí a usmrcuje bakterie
- bakteriostatické - brzdí růst bakterií
- anestetické - tlumí citlivost a bolest
- stimulační - povzbuduje imunobiologický systém organismu
- antitoxické - ruśí účinky nékterých jedů a bakteriálních toxinů
- antivirové - proti některým virům
- antimykozní - zasavuje růst a nićí některé plísně
- antiflogistický - protizánétlivý
- dermatoplatický - podporuje hojení ran
- tlumí účinek škodlivého záření na organizmus

Použiti surového propolisu:
- na léčení kuřích ok, otlaků nebo k léčení hlubokých prasklin na patách: ze surového propolisu uhněteme placičku, tu přiložíme na postiženou kůži, převážeme obvazem a ponecháme zde několik dní. Kůže pod obkladem změkne a další ošetření je snadnější i méně bolestivé.
- kulička surového propolisu vložená do bolavého zubu přinese dočasnou úlevu. Zde se využívá poměrně silného znecitlivujícího účinku propolisu. Účinek propolisu pochopitelně nemocný zub nevyléčí, ovšem pomůže nemocnému překonat bolest. Poté je potřeba navštívit svého stomatologa.

Na propolis se může vyskytnout alergie zjistíme ji natřením zápěstí na dlani. Pokud do 24 hodin kůže nezčervená, můžeme propolis používat.

Historie propolisu:

 O vzniku názvu propolis existuje několik teorii. Je to slovo řeckého původu. PRO znamená před, vepředu a POLIS je město, pevnost. Někteří badatelé se ale domnívají, že termín vznikl ze slova propoliso, který znamená zamazávat, uhlazovat. Léčivé vlastnosti propolisu byly plně známé již ve starověku. V Egyptě kněží používali tuto látku k mumifikováni vysoce postavených mrtvých. Také Řekové znali tento produkt včel a byli obeznámeni s tím, že se této přírodní látce ve vztahu ke zdravému životu včel přikládá velký význam. Ve starověku se propolis užíval k léčení hnisavých ran a spálenin. Naši předkové vypozorovali, že propolis chrání před následky zranění. Je účinný při léčení špatně se hojících ran, abscesů a jizev po popáleninách a stimuluje regeneraci tkání. V Gruzii bylo zvykem přikládat novorozencům propolisovou placičku na pupík a také dětské hračky potírali propolisem. 


Propolis a včely Prostředí v úlu je ideální pro rozšíření infekce, je zde stálá tma a vysoká vzdušná vlhkost. V letních měsících i poměrně i vysoká teplota. Včely původně žily samotářsky, ale v momentě, kdy se začaly sdru
žovat do větších společenství, bylo pro ně nutné zajistit si ochranu před infekcemi. Pokud by chytla jedna včela infekci, mohla by se velmi rychle rozšířit do celého společenství. Propolis pomáhá vytvořit v úlu sterilní prostředí a patřičnou ochranu před infekcemi. Včely používají propolis neboli včelí lepidlo pro stavbu a opravy uvnitř úlu. Tmelem utěsňují vzniklé štěrbiny ve stěnách úlu, lepí rámky, vystýlají a vyztužují buňky plástů, upravují velikost česna – vletový otvor a obalují cizorodé předměty (např. těla uhynulých živočichů). Včely bohatě tmelí svá obydlí převážně na podzim, aby v zimním období snížily tepelné ztráty. 


Jak propolis vzniká Propolis je přírodní látka, kterou včely sbírají z pupenů a rostlin produkujících pryskyřičné látky, jedná se o voskovou pryskyřici. Tuto pryskyřici dále zpracovávají a přidávají k ní vlastní biologické látky (výměšky hlavových žláz). Propolis může mít různou barvu a vůni, záleží to na jeho původu. Barva je závislá na místě, kde byla tmelová pryskyřice sbírána, ale také na jejím stáří. Propolis může být barvy hnědé, která přechází do červené, ale někdy až černé. 


Složení propolisu: Složení je závislé na jeho původu, a proto je značně proměnlivé. Celkově bylo v propolisu prokázáno na 120 až 140 různých rostlinných látek, které ale nemusí být zastoupeny současně. Přesný vznik propolisu je předmětem neustálého výzkumu.
Orientačně se skládá z následujících substancí: •    50–80% pryskyřice; •    20–30 % včelí vosk; •    12–40 % třísloviny; •    éterické oleje; •    makro a mikroprvky z popela; •    balzámy a mechanické příměsi. Vedle těchto základních složek propolis obsahuje: •    skořicový alkohol, kyselinu skořicovou; •    Vitaminy – B1 (thiamin), PP (kyselina nikotinová), provitam A, dále vitaminy B2, B6, C, E; •    minerální látky – železo, hliník, vápník, křemík, mangan a jiné mikroelementy. V  propolisu se taktéž mohou vyskytovat flavonoidy, které jsou zodpovědné za posílení imunity. Díky tomu je propolis účinný v boji s bakteriemi, plísněmi či viry. Antibakteriální účinek propolisu zajišťuje kyselina ferulová. Poslední výzkumy a nejnovější výrobky z propolisu slibují, že odstranění esterů kyseliny kávové z propolisu by jej zbavilo látek, které způsobují jeho alergický účinek.

Při teplotách pod 15 °C je propolis tvrdý a křehký, přes 30 °C je měkký, pryskyřicové konzistence. Bod tání je proměnlivý v závislosti na rostlinném původu a pohybuje se v rozmezí 70 až 100 °C, avšak vždy vyšší než bod tání vosku. Ve vodě je propolis téměř nerozpustný. Jestliže chceme pro naši potřebu vyrábět propolisový roztok ve formě tinktury, pak se k tomu nejlépe hodí etylalkohol v 70% koncentraci.
Získávaní propolisu Propolis lze získat za pomoci propolisové mřížky, kterou položíme na rámky a vkládáme do úlu na jaře a v létě po skončení hlavní snůšky. Jakmile propolisou mřížku vyndáme, následně ji dáme zmrazit a po zmrazení propolis vylámeme. Další metodou, sice o něco pracnější, je seškrabávaní ze stropu úlu a z rámků. Propolis je významně obsažen i ve voskových víčkách, jimiž včely uzavírají medové buňky, a proto se med i přes dlouhé skladování nezkazí. Od jednoho včelstva se dá získat 50–100 g propolisu za sezonu. Surový propolis se musí očistit od nečistot a vosku. Neměl by se čistit plavením ve vodě ani přetavovat, neboť dochází ke ztrátám látek v něm obsažených. Měl by se skladovat na chladném a tmavém místě v dobře uzavřených nádobách, plastických sáčcích apod. Pokud je správně skladován, udrží si propolis účinnost až 5 let. Nejvíce účinný je surový propolis, který je uchován ve vzduchotěsném prostředí.
Formy a využití propolisu Hned na začátku bych ráda upozornila, že přibližně 0,01 % lidí je na propolis alergických. Proto je důležité být před prvním užitím propolisu opatrný, i když se alergie vyskytuje jen zřídka. Alergii na propolis vyzkoušíme nanesením malé kapičky na kůži – dlaňovou stranu zápěstí. Tento test opakujeme po dva dny, a pokud nedojde k reakci – zčervenání kůže, pupínky, svědění, otok, můžou se výrobky z propolisu užívat. Případné nežádoucí účinky konzultujte s lékařem. Propolis lze užívat jak vnitřně tak i vnější formou. Ve formě tinktur, mastí, výluhů, extraktů nebo zásypů, ale také v podobě čípků (hemeroidy) nebo tablet (prevence chřipky, paradentóza – často obohacené o vitamín C ) nebo také v syrovém nezpracovaném stavu. Dále se propolis využívá také v kosmetickém a terapeutickém průmyslu, při výrobě hudebních nástrojů a restaurátorství – lakování, v potravinářském průmyslu – v Japonsku je využíván ke konzervaci potravin např. hluboce zmražených ryb a také ve veterinární medicíně. Denní dávka užívaní by neměla přesáhnout 3–5 g. 
Užití propolisu v syrovém stavu: Ze syrového propolisu uhněteme placičku, tu přiložíme na postiženou kůži, převážeme obvazem a ponecháme několik dní. Kůže pod obkladem změkne a další ošetření je snadnější a méně bolestivé. Kulička syrového propolisu vložená do bolavého zubu přinese dočasnou úlevu. Zde se využívá poměrně silného znecitlivujícího účinku propolisu. Účinek propolisu pochopitelně nemocný zub nevyléčí, ovšem pomůže nemocnému překonat bolest. Poté je potřeba navštívit svého stomatologa. Syrový propolis lze využít i na léčení kuřích ok, otlak nebo k léčení hlubokých prasklin na patách. 


Propolisová tinktura: Jedná se asi o nejčastější formu využití propolisu. Propolisová tinktura působí jako přírodní antibiotikum. Možnost použití je jak vnitřně tak i vnější. Dokonale desinfikuje, ničí nebo omezuje růst některých bakterií, virů, plísní. Lokálně tlumí bolest. Podporuje obranyschopnost organismu. 


Propolisová tinktura: je podpůrný prostředek k dezinfekci dutiny ústní a kůže, při nachlazení a virových onemocnění horních cest dýchacích, k potlačení infekcí a zánětů v dutině ústní a nosohltanu, k tlumení bolesti zubů a masážím dásní při paradentóze a při hojení malých popálenin. Je vhodná při plísňovém a ekzémovém onemocnění pokožky. Dávkování: Vetšinou se užívá propolisová tinktura ředěná vodou, například při silném zánětu nosohltanu 3–5× denně 10–20 kapek nakapaných do šálku s 0,5 dl vody. Při všech interních indikacích, které vyvolávají horečnaté stavy 3× denně 30 kapek. Při bolestech v krku lze aplikovat přímo kapáním 2–4 kapky 4× denně. Nejlépe je užívat propolisovou tinkturu 30 min před jídlem nebo hodinu a půl po jídle.


Propolisová mast: Propolisová mast je velice účinná a jemná přírodní hojivá mast. Používá se pouze zvenčí na suchou, popraskanou kůži pro své regenerační účinky. Propolisovou mast lze využít jako podpůrnou léčbu při ekzémech, bradavicích, plísní, popáleninách, lupence, bércové vředy a také na popraskané rty, opary a ruce. Mast je vhodná k masážím při bolesti kloubů, páteře, svalstva a šlach. Propolisová mast vytvoří na pleti tenký mikrofilm, který pleť chrání po celý den – má vysoký UV faktor. Odstraňuje kožní defekty – akné, ekzémy, plísně, zabraňuje vysoušení pleti – je vhodný i pro muže po holení. Dávkování: Propolisovou mast používáme 2–3× denně (nebo dle aktuální potřeby), jemně ji vtíráme 2 až 3 minuty do kůže. Propolis barví, je proto vhodné používat tmavé oblečení, nebo nechat mast nejprve vstřebat do kůže. 
Budoucnost a využití propolisu Dobrá snášenlivost u většiny lidí a široké spektrum prokazatelných léčebných vlastností dělají z propolisu výjimečně mocnou přirozenou látku s relativně neomezenými možnostmi použití. Jak jsme si ale již popsali výše, propolis nemá své stále složení a proto neodpovídá přísným požadavkům léčebného prostředku. Od moderního léčiva je vyžadována jednoznačná standardizace, což u propolisu není možné z důvodu proměnlivosti jeho složení. Prozatím je používán a brán v úvahu jen jako domácí nebo přírodní léčivo. Budeme doufat, že vědecká bádání a klinické studie pomohou odhalit skrytá tajemství tohoto prastarého přírodního léčiva.


Text: Mgr. Zuzana Samleková, 

(vyhrazujeme si právo měnit tyto popisy a specifikace bez předchozího upozornění)